|
|
Psychosociální intervence po hromadných kritických událostech s přihlédnutím k potřebám osob nevidomých a slabozrakých
Citavá, Karolína ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Práce zpracovává problematiku psychosociální intervence po hromadných kritických událostech a zaměřuje se na její specifika pro osoby nevidomé a slabozraké. Po definici pojmů se nejdříve věnuje psychosociální intervenci obecně, dále se pak zaměřuje na ty aspekty, ve kterých existují odlišnosti v případě práce s osobami nevidomými a slabozrakými. To jsou zejména aspekty týkající se správné prvotní komunikace a adekvátního zacházení, které zvyšují pocit zachování kontroly a soběstačnosti. Dále pak podává přehled českých i některých zahraničních existujících vodítek na toto téma. V poslední části navrhuje výzkumný projekt, který by prověřil, zda a za jakých podmínek se znalost vodítek odrazí na prožívání obětí nevidomých a slabozrakých. Klíčová slova Psychosociální intervence, hromadné kritické události, osoby nevidomé a slabozraké
|
|
|
Chronické somatické onemocnění v dospívání
Slezák, Tomáš ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Slavík, Radovan (oponent)
Cílem této práce je představit problematiku chronických somatických onemocnění v období adolescence. Velká část prostoru je věnována vývojově psychologickému hledisku. Popisováno je prožívání dopadů onemocnění na oblast nejbližších vztahů adolescenta na jeho potřebu být normální. Popsány jsou i projevy těchto dopadů na prožívání rodinných vztahů. Přiblížena je i otázka dodržování léčebného režimu a vztahu dospívajícího ke zdravotnickému personálu. Prostor je věnován i vlivu chronického somatického onemocnění na adolescentův školní výkon, pobyt ve škole mezi vrstevníky a vztahu dospívajícího k budoucnosti. Nastíněny jsou i možnosti psychosociální intervence orientované na adolescenta a rodinný systém. Návrh výzkumu je věnován zjišťování vztahů mezi konceptem kvality života u dospívajících trpících psoriázou a jejich věkem, pohlavím a některými aspekty sociálního a behaviorálního fungování. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pečovatelská zátěž u Alzheimerovy choroby a její souvislosti
Jarolímová, Eva ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Alzheimerova choroba má zásadní dopad na osobu nemocného, protože omezuje jeho schopnost samostatného života. Tato závislost na druhých se dotýká všech členů rodiny, zejména však těch, kteří jsou zapojeni v přímé péči o své blízké. V empirickém šetření jsme chtěli zjistit přítomnost a míru zátěže, úzkosti a deprese u rodinných pečujících, kterým je poskytována odborná nebo psychosociální pomoc. Jedná se o transverzální výzkum u 102 rodinných příslušníků pečujících o blízké trpící diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence. U pečujících osob byla zjišťována míra subjektivní zátěže pomocí Zarit Burden Inventory (ZBI), pro depresi a úzkost byly použity dotazníky Beck Depression Inventory (BDI II), Geriatrická škála deprese (GDS) a Beck Anxiety Inventory (BAI), výsledky jsme zpracovali pomocí statistické analýzy a Pearsonova koeficentu korelace. Z výzkumného souboru 83 % pečujících osob tvořily ženy a 62 % pečujících osob bylo starších 50 let. Dle našich zjištění 86 % pečujících osob do dvou let péče a 89 % pečujících dva a více let pociťovalo pečovatelskou zátěž; obě skupiny pečujících dosahovaly úrovně zvýšené anxiozity (89 %) a výrazné anxiozity (9 %); z probandů mladších šedesáti let 72 % pečujících do dvou let péče a 50 % pečujících dva a více let trpělo depresivními...
|
|
|
Terénní práce s ženami sexuálně vykořisťovanými v prostituci
Minářová, Iva ; Staňková, Dana (vedoucí práce) ; Pouchlá, Irena (oponent)
Práce se zabývá tématem sexuálního vykořisťování žen v prostituci z pohledu terénní sociální práce a činnosti křesťanské misijní NNO - OM Česká republika (OM ČR). Seznamuje s problematikou prostituce a sexuálního vykořisťování jako úzce propojených negativních jevů ve společnosti. Rozebírá soudobé teoretické pozice a typy právních úprav prostituce v různých zemích včetně ČR. Dále popisuje metodu terénní práce a její aplikaci na cílovou skupinu žen v prostituci, obecné znaky i specifika osob sexuálně vykořisťovaných. Podrobněji se věnuje zásadám terénní práce s touto společensky stigmatizovanou skupinou. Popis praxe OM ČR je uveden připomenutím biblických východisek misie, diakonie a pastorace, a principů úsilí o sociální spravedlnost, holistického přístupu k člověku a zapojení křesťanů do sociální práce. Tato východiska a principy jsou zároveň uplatňovány ve službě OM ČR, mimo jiné i při práci v terénu se sledovanou cílovou skupinou. Jednotlivé aspekty praxe jsou podrobně rozepsány.
|
|
|
Možnosti spolupráce s Psychosociálním a intervenčním týmem ČR při mimořádných událostech
VAVEROVÁ, Petra
Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat informovanost laické veřejnosti a registrovaných církví o Psychosociálním intervenčním týmu ČR. Dále se práce zaměřuje na analýzu dostupných zdrojů informací o psychosociální intervenci (pomoci) a o krizové intervenci při mimořádných událostech. Informovanost církví byla zjišťována pomocí rozhovorů s představiteli církví. Jednalo se hlavně o osobní rozhovory, telefonní komunikaci a e-mailovou korespondenci s registrovanými církvemi. Závěrem bylo zhodnoceno, jak jsou církve s Psychosociálním intervenčním týmem seznámeny a zdali s ním úzce spolupracují, pokud jde o vznik a průběh mimořádných událostí. Informovanost laické veřejnosti byla zjištěna pomocí dotazníkového šetření, dotazník byl založený v první části na obecné informaci o Psychosociálním intervenčním týmu ČR a mimořádných událostech, v druhé části dotazníku se zjišťovalo, zda se veřejnost s tímto týmem setkala a v jakém případě to bylo. Tato práce je první, která se zabývá informovaností o Psychosociálním intervenčním týmu ČR. Může se tedy použít jako podklad pro další šetření o tomto tématu. Bylo zjištěno, že laická veřejnost nějaké povědomí o Psychosociálním intervenčním týmu má, ale je na velice nízké úrovni a jen jeden ze 105 respondentů se s tímto týmem osobně setkal. Pokud jde o církve, byla informovanost vyšší, ale pouze několik církví s tímto týmem úzce spolupracuje. Je nutné podotknout, že by bylo žádoucí informace o tomto týmu u laické veřejnosti prohloubit a zajistit i lepší spolupráci mezi tímto týmem a církvemi.
|
|
|
Mapování psychosociálních intervencí a přístupu pracovníků vybraných kontaktních center k uživatelům metamfetaminu
Mištová, Anna ; Brenza, Jiří (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
VÝCHODISKA: I přes jedinečné postavení metamfetaminu na české drogové scéně, kde počet problémových uživatelů MA tvoří bez mála 3/4 všech problémových uživatelů drog, je v odborné literatuře věnován minimální prostor tomu, jak v rámci systému adiktologické péče prakticky vypadá práce s touto cílovou skupinou. CÍL: Cílem praktické části bylo zmapovat práci a přístup k uživatelům metamfetaminu ve vybraných k- centrech. Pozornost byla věnována představení klientů KC, vnímání klíčových motivů v jednotlivých fázích drogových trajektorií uživatelů, procesu práce s klienty od prvního kontaktu po případné zprostředkování léčby a popisu specifik přístupu k uživatelům MA. METODA: Výběrový soubor byl zvolen na základě záměrného účelového výběru přes instituce. Sběr dat proběhl metodou polostrukturovaného rozhovoru, který byl fixován pomocí audio záznamu a následně přepisován. K analýze dat byla použita metoda zachycování vzorců. SOUBOR: Výzkumný soubor byl tvořen osmi komunikačními partnery (čtyřmi muži). Jednalo se o pracovníky vybraných k-center, vždy jeden pracovník za zařízení, z různých krajů České republiky, s různě dlouhou praxí v oboru (2,5 až 16 let). VÝSLEDKY: Klientelu KC tvoří v převážné většině uživatelé MA, často polyvalentní uživatelé, kombinující MA s jinými látkami, nejčastěji marihuanou,...
|
|
|
Pečovatelská zátěž u Alzheimerovy choroby a její souvislosti
Jarolímová, Eva ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Alzheimerova choroba má zásadní dopad na osobu nemocného, protože omezuje jeho schopnost samostatného života. Tato závislost na druhých se dotýká všech členů rodiny, zejména však těch, kteří jsou zapojeni v přímé péči o své blízké. V empirickém šetření jsme chtěli zjistit přítomnost a míru zátěže, úzkosti a deprese u rodinných pečujících, kterým je poskytována odborná nebo psychosociální pomoc. Jedná se o transverzální výzkum u 102 rodinných příslušníků pečujících o blízké trpící diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence. U pečujících osob byla zjišťována míra subjektivní zátěže pomocí Zarit Burden Inventory (ZBI), pro depresi a úzkost byly použity dotazníky Beck Depression Inventory (BDI II), Geriatrická škála deprese (GDS) a Beck Anxiety Inventory (BAI), výsledky jsme zpracovali pomocí statistické analýzy a Pearsonova koeficentu korelace. Z výzkumného souboru 83 % pečujících osob tvořily ženy a 62 % pečujících osob bylo starších 50 let. Dle našich zjištění 86 % pečujících osob do dvou let péče a 89 % pečujících dva a více let pociťovalo pečovatelskou zátěž; obě skupiny pečujících dosahovaly úrovně zvýšené anxiozity (89 %) a výrazné anxiozity (9 %); z probandů mladších šedesáti let 72 % pečujících do dvou let péče a 50 % pečujících dva a více let trpělo depresivními...
|
|
|
Chronické somatické onemocnění v dospívání
Slezák, Tomáš ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Slavík, Radovan (oponent)
Cílem této práce je představit problematiku chronických somatických onemocnění v období adolescence. Velká část prostoru je věnována vývojově psychologickému hledisku. Popisováno je prožívání dopadů onemocnění na oblast nejbližších vztahů adolescenta na jeho potřebu být normální. Popsány jsou i projevy těchto dopadů na prožívání rodinných vztahů. Přiblížena je i otázka dodržování léčebného režimu a vztahu dospívajícího ke zdravotnickému personálu. Prostor je věnován i vlivu chronického somatického onemocnění na adolescentův školní výkon, pobyt ve škole mezi vrstevníky a vztahu dospívajícího k budoucnosti. Nastíněny jsou i možnosti psychosociální intervence orientované na adolescenta a rodinný systém. Návrh výzkumu je věnován zjišťování vztahů mezi konceptem kvality života u dospívajících trpících psoriázou a jejich věkem, pohlavím a některými aspekty sociálního a behaviorálního fungování. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Psychosociální intervence po hromadných kritických událostech s přihlédnutím k potřebám osob nevidomých a slabozrakých
Citavá, Karolína ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Práce zpracovává problematiku psychosociální intervence po hromadných kritických událostech a zaměřuje se na její specifika pro osoby nevidomé a slabozraké. Po definici pojmů se nejdříve věnuje psychosociální intervenci obecně, dále se pak zaměřuje na ty aspekty, ve kterých existují odlišnosti v případě práce s osobami nevidomými a slabozrakými. To jsou zejména aspekty týkající se správné prvotní komunikace a adekvátního zacházení, které zvyšují pocit zachování kontroly a soběstačnosti. Dále pak podává přehled českých i některých zahraničních existujících vodítek na toto téma. V poslední části navrhuje výzkumný projekt, který by prověřil, zda a za jakých podmínek se znalost vodítek odrazí na prožívání obětí nevidomých a slabozrakých. Klíčová slova Psychosociální intervence, hromadné kritické události, osoby nevidomé a slabozraké
|
|
|
Psychosomatické přetížení členů Integrovaného záchranného systému v důsledku zásahu při mimořádné události.
Kronavetrová, Martina ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Mellanová, Alena (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je výzkumné šetření, zda zásah při mimořádné události má vliv na psychosomatiku členů složek integrovaného záchranného systému (IZS). Jako dílčí cíle jsem si vytyčila vyhodnotit, u kterých složek IZS se nejvíce projevují psychosomatické potíže v souvislosti s mimořádnou událostí. Zda mají členi IZS v rámci svého zaměstnání možnost navštívit specialistu v případě potřeby, dále zda jsou seznámeni s programem strategie zvládání psychicky náročných profesních situací a zda se dá připravit na stres provázející zásah při mimořádné události. Následuje seznámení se s psychosomatickou medicínou a její historií. Další část je věnována psychoterapii, duševní hygieně, stresu, bodyterapii, krizové intervenci a posttraumatickým stresovým poruchám. Pro empirickou část jsem si zvolila kvantitativní metodu výzkumného šetření formou anonymního dotazníku. Výzkumný soubor se skládá ze členů integrovaného záchranného systému. Respondenti byli zaměstnanci pracující v integrovaném záchranném systému, bylo osloveno 120 členů IZS. Z výzkumného šetření se potvrdilo, že mimořádná událost má vliv na psychosomatiku projevující se nejčastěji hypertenzí a vracením negativních prožitků. Klíčová slova v ČJ Psychosomatika Psychoterapie Mimořádná událost Integrovaný záchranný systém Krizová...
|
host ::
RSS.